Pátý přes devátý...pokolikátý vlastně (?)

Podevátý! +++ Dopsáno! +++ Pryč s lenivostí! +++ Samozřejmě něco na závěr +++ Něco i mimo závěr

Pátý přes devátý je tu tedy dnes už podevátý. Je to taky teprve poprvý v tomhle roce, zase ta odmlka byla větší než by se slušelo, pardon. Když ale není pořádně o čem psát, proč psát, že? +++ Tak jsem se konečně dopachtil k dopsání dalšího dílu KA. Můžu si to odfajfkovat, sláva! Tenhle díl mi dal neskutečně zabrat - možná to bylo tím, že původní námět nepochází ode mě a tolik mi to nesedlo... Trošku se na tom mohly podepsat i vnější okolnosti - míň času, chronická únava, která je možná jen jiný jméno pro lenost... I když skutečnost, že skoro každý den chodím spát po obědě, asi úplně normální není... +++ A propos lenivost! Jsem člověk kterej se neobejde bez deadlineů, to je smutný fakt. Jakmile nad sebou nemám bič, je to se mnou špatný. Zatímco jsem dopisoval Kriminálku, v hlavě jsem se zlehka zaobíral dalšími náměty a už jsem se moc těšil, kterak se na ně bezprostředně po dopsání vrhnu... Kriminálka je už přes týden dopsána a vrhnul jsem se na něco?! Kdepak! +++ Když deadliny nejsou, musím si je holt vytvořit sám. Někde jsou předem dány (uzávěrky soutěží RWE), jinde si to musím dát podle sebe. Bez toho se asi nepohnu. Další osud KA je ještě nejistý a mimo ní žádnou jistou práci (psaní do šuplíku nepočítaje) nemám... +++ Jako prioritu vidím momentálně dopsání projektu "1938". Na tohle období jsem prostě vytíženej, navíc si myslím, že by mohlo zabodovat i u poroty RWE - tý jejich scénáristický soutěže bych se rád zase po x-letech zúčastnil. Předtím jsem se tam cpal jako scénáristikou prakticky nedotčenej grafoman, teď už snad nějakou tu zkušenost se scénáři už mám. Otázka je, jestli to bude stačit, jsem si vědom, že konkurence je velká. +++ No nic, už vás ani sebe nebudu zdržovat, hurá do práce... No, dobrá, ještě pohádku, ale jen krátkou:

V domku za městem žil velice strašlivý muž. Ten muž byl tak strašlivý, že se sám bál pohlédnout do zrcadla, aby strachy nezešílel. V životě neopustil svůj domek – ani v noci –, jídlo mu házeli oknem a dopisy nedostával. Dopravu kvůli němu odklonili na jinou silnici, protože by ho mohl někdo vidět. Stal se postrachem celého kraje. Na radnici se dlouho dohadovali, co s ním. Opozice blokovala jednání, protože k tomu dostala příkaz ze svého stranického sekretariátu, proto si mohl ten strašlivý muž dál užívat z peněz daňových poplatníků. Jednoho dne se však lid vzbouřil a stavení strašlivého muže podpálil. Obluda uhořela zaživa.

Od těch dob je zase v našem městečku klid.