Co dál?

Přemejším, jak dál s těmito stránkami. To, že sem jednou za měsíc prsknu jednu povídku asi nikoho moc nedojme a chrlit jeden bezobsažný článek za druhým (jako je tento) cesta asi taky není. Jak docílit toho, aby těch několik lidiček, co mi sem jednou za čas, víceméně omylem, zabloudí, zabloudilo znovu?! Asi to byla moc velká troufalost věnovat sám sobě stránky -  můj život je asi tak pestrej jako jednobarevnej ubrus, takže tvořit den co den aktuality o tom, co právě dělám... Ehm.

Ano, můžu psát. Můžu vytvářet denodenně nejrůznější literární tvary: blogy, fejetony, aforismy... Ale bude mě to vůbec bavit? A bude to vůbec někoho bavit? Jaká může být kvalita při takovéto sériové výrobě? Kolísavá? Jo, to by ještě šlo. Ona taky může být zcela rovnoměrně, nekolísavě, špatná. Ale jo, asi do toho nakonec přece jen půjdu. Jenom tomu musím dát ještě nějakej tvar. Něco, co zaujme. Aby sem zabloudivší jedinec v duchu zvolal: 'Stafra! Je to sice hrozné, ale třeba by to někdy... aspoň jednou, jedinkrát, mohlo být dobré'. A bude čekat, bude doufat, bude sem chodit - možná i ze zájmu, jestli další pokračování bude stejně bídné...

Tak teď teda ještě ten tvar... Čtete to někdo? Napadá vás něco? Napište mi kdyžtak prosím do návštěvní knihy, co by se vám líbilo, co byste si kdo představoval. Třeba se něčeho společnými silami dobereme.

V každým případě již brzy přijdou změny. Netvrdím, že k lepšímu, ale přijdou!

DN